Benátská noc 2007
Poslední vystoupení The Gathering se zpěvačkou Anneke van Giersbergen u nás (a předposlední vůbec) jsem si nemoh nechat ujít.Jakmile jsem se dozvěděl, že moje nejoblíbenější kapela The Gathering bude mít letos jediný vystoupení u nás na festivalu Benátská noc, bylo jasný, že si rozšířim seznam navštívenejch festivalů. Abych nejel sám, zlanařil jsem kámoše P. a na poslední chvíli stihnul koupit vstupenky ještě za 650CZK.
Začátkem června navíc přišla šokující zpráva, že Anneke opouští kapelu, takže letošní Benátská noc bude jedna z posledních šancí je vidět v sestavě Hans, René, Frank, Marjolein a Anneke. Z pro mně neznámýho festivalu konanýho letos 27.–29.7. kdesi v Malý Skále (absolutně jsem netušil, kde to je) se tak stala povinnost a jedině přechod do dalšího kontinua by mi moh zabránit v účasti.
pátek
Odjezd byl plánovanej na půl pátou, ale bus byl vyprodanej, takže zme dorazili až před sedmou, akorát na Tři sestry. Hledání fleku pro stan se ale celkem protáhlo, hlavní kemp byl zasekanej kvůli naprosto nesystematickýmu rozvoji a taky šňůrkařům, takže zme se usídlili nad ofiko kempem pod železničním náspem, hned vedle mikropolíčka s cibulí.
Divokej Bill mne nezajímá, tak jsem ho nějak prozevloval po areálu. Od Tublatanky jsem čekal říznější muziku, zajímavá byla akorát poslední Skúsime to cez vesmír. Konec Edguy mne překvapil malym publikem, to snad i ta Tublatanka měla víc posluchačů.
Do "modrýho stanu" jsem se pak vrátil ještě na Root, ale ti hráli hlavně věci z novejch alb, co mne už neberou. Poznal jsem jen věc Rodax z alba Kärgeräs a nakonec se dostalo i na diskotékovou Píseň pro Satana a přidali 666. Celkově to bylo ale dost nudný představení
Ale to už zme se začali tlačit do prvních řad na Black stage (kterej koumák tomu dal tenhle název?), abyzme měli kapelu, kvůli který zme přijeli, pěkně "z první ruky". Samozřejmě je řeč o The Gathering. Ale ani nebylo třeba vynaložit nějaký větší úsilí, lidí bylo poskrovnu, nejspíš důsledek roztříštěnosti festivalu na tři pódia, na kterejch neustále někdo hrál (žádný střídání, všichni proti sobě). Edguy si strašně dlouho rozebírali svoje kulisy, ale mezitím si už partička z Nizozemí připravovala svoje nástroje. Žádný hvězdný manýry "Béďo, jdi mi nazvučit kytáru, já se přece před lidma musim objevit až po bombastickym intru", každej si pěkně seřídil svůj instrument.
Na tohle vystoupení jsem se těšil jak malej Jarda, jejich loňskou účast na MoR jsem si neužil kvůli zkriplenýmu lokti... Ale už první zahrabání ve strunách při Shortest Day dalo najevo, že tohle asi nebude úplně vydařenej koncert - znělo to děsně potichu. A ani další songy nenabraly na hlasitosti, Anneke nebyla skoro slyšet, Reného jsem musel bedlivě sledovat, abych aspoň tušil, jak hraje, při Saturnine byly slyšet akorát nedobře zpívající ženštiny kdesi za mnou... Korunu špatnýmu dojmu z tohodle koncertu nasadili dva absolutní vypatlanci, co se zhruba ve třetině vystoupení agresivně prodírali do první řady. Jednoho tam pak někdo aspoň zkrotil pár ranama přes hubu. Ale zvuk to nevylepšilo...
Napadá mne, že zvuk byl mizernej taky z toho důvodu, že na pódiu byly jedinejma reprákama odposlechy hudebníků, žádný velký bedny za nima směrovaný do lidí. Ale údajně ani vzadu v hledišti to nebylo lepší.
Odcházel jsem totálně zklamanej, The Gathering jsem v podstatě jen viděl, neslyšel...
Po pivní pauze na spláchnutí žalu jsem prošel kolem Pražskýho výběru dva, kterej zaujal snad jen basákem, kterej si zrovna střihnul sólo. Jinak nic moc a já se šel kouknout na Törr. Potěšili, že nehráli úplně stejnej set jak před 14 dny na MoR.
Naštěstí byla hlavní stage časově posunutá, takže Arakain začali až dlouho po konci Törr vedle, takže jsem se nemusel rozhodovat, který chci vidět celý. Arakain zahráli standardně kvalitní set. Sice jsem je už letos viděl na pětadvacetinách v Edenu, ale jelikož tady neměli ani hosty ani orchestr, nemohli jarní vystoupení úplně zkopírovat (což teda loni na MoR udělali). Zazněly vykopávky Kolonie termitů a Strážci času, novodobý Muzeum zla a hitový Černý koně, z loňský placky aspoň Ďábelská hra. A samozřejmě nechyběla Apage Satanas.
To byly ten den všechny kapely, pak už zme jen popíjeli řezanýho Skaláka (pivo z Malého Rohozce ve stánku na cestě z centra od mostu k areálu), vyslechli si od jednoho přisednuvšího týpka něco o relativitě času (devětkrát za tejden se otočit s kamionem v Madridu, ač narozen 1986, je mu 25 let...) a za svítání šli spát (praktický rozhodnutí, poslepu se sápat rozbahněnou cestičkou by se mi teda nechtělo).
sobota
Probudil jsem se za příšernýho skřehotu Lucie revival a po snídani hermelín-houska-pivo si dal vystoupení valmezáků Mňága a Žďorp. Mám naposlouchaný jen jejich debutovku Made in Valmez, ale znal jsem většinu skladeb, co zahráli.
Po pivní pauze (samozřejmě Svijany mimo areál) jsem si šel poslechnout November 2nd, který jsem kdysi viděl v Noci s Andělem. Příjemnej rock (jako že rock, žádnej pop s kytarama).
Pak se na hlavním (tudíž největším) pódiu usadil jeden samotnej týpek s akustickou kytarou a jménem Xavier Baumaxa. Pokud to nebylo to nejlepší, co se dalo na festu vidět, tak určitě nejvtipnější. V textech se nikym moc nesere, vtipně se naváží do kdečeho, a to nejen během písniček, ale i v proslovech mezi nima ("loni tu byla u vchodu louže, která šla vysušit, ale pro nepřízeň počasí byl festival ukončenej o den dřív. takže kdyby s váma i letos chtěli vyjebat, tak víte co - mrdat pořadatele do hlavy a trvat na pokračování festivalu"). V závěru (v podstatě po konci času jemu vyhrazenýmu, během sestavování pódia pro Annu K) si během medley zadrnkal i nějakýho toho Claptona nebo Red Hot Chilli Peppers (během jejich Road Trippin' prones směrem k organizátorům (který ho nejpíš už dost silně vyháněli) "to nehraju já, teď hrajou redhoti"). Zajímavej člověk, zajímavá hudba, ale z CD to asi nebude ten pravej požitek.
Následovala průtrž mračen, při který jsem se zvládnul schovat do pivního stanu a z povzdálí sledovat vystoupení Anny K. Nezklamala, vůbec mne její produkce nezaujala. Ke konci už přestalo pršet, takže jsem se dostal blíž, ale to jsem asi neměl dělat, protože zrovna hráli Nebe a Nelítám nízko, který se mi celkem i líběj, ale na živo to naprosto nezvládala...
Následující Čechomor byl fajn, ale celou dobu jsem sledoval nejvíc Romana Lomtadzeho a říkal si, že nemá šanci předvíst všechno, co umí (na Arakainím Warningovskym koncertě v Pražský Sazka areně před třema rokama byl famózní).
Před osmou jsem se vydal směr "DomeCZech" na Bublifuck. U vlezu do ohrazenýho prostoru mne překvapila fronta, kterou jsem musel vystát. Uvnitř totiž nebylo jen pódium, ale i bar s nějakejma těma křesílkama a snad obchod s cigárama či co. A mohlo tam bejt jen omezený množství lidí. Takže kdyby se tam nahrnuli chlastači a kouřiči, který právě vystupující kapela nezajímá, maj hudebníci smůlu a budou hrát před prázdnym placem. Naštěstí jsem se dostal dovnitř po cca 10 minutách a moh se připojit k cca deseti lidem, co postávali před pódiem. Dost věcí jsem neznal (mám jen alba Bublifuquarium a Bublifuckology?!), přesto hodnotim jejich vystoupení jako jedno z nejlepších na Benátský noci.
Přesun do stanu na modrou stage jsem stihnul akorát na konec vystoupení uskupení Hyperion, který bylo v programu popsaný jako česká Apocalyptica. Pravda, hráli na čela (jako že 3× violoncello) a bicí k tomu, ale bicí byly moc vytažený a hra na struny se sestávala převážně z "dža dža dža", tohle se mi na rozdíl od loňský Apo na MoR nelíbilo.
Na hlavním pódiu začla hrát neprofláklejší česká tancovačka Kabát, tak jsem se šel na tu hrůzu aspoň na chvíli podívat, ale jakmile jsem slyšel "cervéza rokenrol, korýda epaňol", urychleně jsem se stáhnul zpátky na modrou stage, abych nedošel psychický újmě. Pravda, oproti Alkehol to je vysoce inteligentní zábava, ale opravdu ji v současný době může aktivně poslouchat někdo, kdo má větší IQ než číslo bot?
(Kabát dřív hráli vcelku solidní thrash metal, ale album Corrida je fakt děs běs (ano, slyšel jsem ho, naštěstí jen jednou).
Burma Jones jsem nikdy neposlouchal, ale během jejich vystoupení jsem měl u spousty věcí pocit, že už jsem to někdy slyšel. Takže buďto jsou zoufale neoriginální, nebo je slýchám např. nekdě v rádiu a jen nevim, že to jsou oni... Závěrečnoá Samba v kapkách deště byla ale fajn.
Vedle na hlavním pódiu furt ducala ta příšernost, ale na modrý se už připravovali Visací zámek. Ti začali vtipnejma průpovídkama "na hlavním pódiu právě skončila nejlepší česká zábavová kapela" nebo "létající světla vytvořila na obloze symbol visacího zámku" (reakce na ohňostroj po jejich skončení (žeby se slavilo, že už skončili?)). Také vznesli požadavek, že když už hrajou na "Evropa2 stage", tak by je měli na onom rádiu hrát co hodinu v hlavním vysílacím čase. Od visáčů znám jen jednotlivý skladby (většinou v interpretaci kámoše), takže názvy neřeknu, ale hráli například "tyhlety cigára kouřil můj strýc", "baba zlá" nebo "stánek džona debila". Známka punku byla uvedena slovy ve stylu "tohle byla dobrá věc, ale televize z ní udělaly komerční sračku".
Po půlnoci hrálo na zelený stage uskupení Jumping Drums. Nikdy bych neřek, že samotný rytmický nástroje (hromada bubnů a jinejch bicích nástrojů) můžou zahrát fajn hudbu. Jednotlivý sladby prokládal frontman (ten nejvíc vzadu, za 'klasickou' bicí sestavou) moudrama stylu "kdo si myslí, že je úplně v prdeli, zvedněte ruku. A víte proč jste v prdeli? Protože chcete. Tak se sebou koukejte něco dělat!"
Imodium na modrý stage mne nepřesvědčilo o tom, že bych je měl poslouchat dýl než jednu skladbu, tak jsem se vrátil na zelenou a čekal na Viléma Čoka a jeho kapelu Bypass.
A stálo to za to, Vilda poskakoval po pódiu jak blázen (kam se hrabe Barney z Napalm Death) a spolu s kapelou tlačili do lidí tu svoji muziku. A samožřejmě si nezapomněl zanadávat na Kocába...
neděle
Neděle mi začla někdy po jedný odpoledne. Chtěl jsem jít na Jablkoň, ale nakonec mne probudili Melouni svejma kytarovkama.
Po druhý hodině odpolední jsem minul zelenou stage, kde měli hrát Premier a šel kouknout na Janu Lotu (nebo jak se to skloňuje?), abych byl zklamán. Nejedná se o nic zajímavýho, taková druhá Anna K.
Spirituál Kvintet mne nezajímá, zato popis Nizozemců Plastic Shark Project "Asociuje vám slovo 'akustický' automaticky adjektivum 'vyměklý'? Tak to se asi budete divit. Aneb i umělý žraloček-hračka může kousnout..." zněl více než zajímavě. Přišlo však zklamání - jednalo se o vcelku normální country. Ale vydržet se to dalo...
Ale Komunální odpad mi to pak hned vynahradil. Skvělej zpěv (přirovnal bych ho ke zpěvákovi Hazy Decay, ikdyž jsou samozřejmě každej úplně jinej), solidní muzika, nedebilní texty, zajímavá pódiová prezentace (muzikanti v hokejovejch dresech, zpěvák v černý kápi a s ohromnym krucifixem v ruce). Jedna z top kapel festu.
Pivní pauza, krátká zastávka u nudnejch Gaia Mesiah. Z kapely Pod černý vrch jsem stihnul jen posledních pár věcí a je to škoda, znělo to zajímavě.
Horkýže slíže se mi loni na MoR nelíbíli, jejich vystoupení mi přišlo protivný. Ale asi se moje hudební preference dost změnily, protože tady mne dost bavili, hlavně odrhovačky "My máme refrén silný jak hovado" nebo "Ja som malá žužužu". A potěšili, že jako přídavek dali R'n'B Soul.
Vypsaná fixa si mne udržela jen jednu nebo dvě skaldby, tak jsem chtěl jít zkouknout Buty, ale kvůli posunu programu jsem slyšel už jen písničky František a Cesta byla suchá, místy mokrá. Škoda.
Na slováky Peha jsem byl zvědavej, ženskej zpěv, úspěchy na koncertech i v rádích (vyčteno z programu). Ale předvedli průměrnej poprock, ani ten hlas nebyl nějakej extra.
Tečkou za celym festivalem byli (údajně tradičně) Kryštof. Čekal jsem od nich rockovější zvuk, ale i tak to bylo vcelku dobrý. Obchodník s deštěm a Lolita (jediný dva songy, který znám) zazněly, Krajčo si střihnul rapování, vystoupení neurazilo.
epilog
Snad všechny dobrý pivní stánky (čti "tam, kde měli pivo ze Svijan nebo Malýho Rohozce") byly už sbalený, ale cestou po obci zme našli aspoň Buffet, kde měli Staropramen.
Ráno zme se probudili po poledni, sbalili se a vyrazili na bus. Ten ale nejel, ikdyž byl psanej v jízdním řádu, další pravidelnej spoj nechtěl trhat partu, takže do Prahy zme se dostali až někdy po čtvrtý hodině.
plusy- externí pivní stánky s dobrym pivem
- velkej rozsah stylů
- zahrádka nad hlavním kempem, kde zme se utábořili
- debilní zvuk na The Gathering
- počasí
- tři stage neumožňující vidět všechno, co by člověk chtěl
- natřískanej rozčvachtanej hlavní kemp plnej šňůrkařů
19.08.2007 18:35